nápoj lásky
Dnešní datum: 06. 04. 2006   
16.03.2006:
Pokud budete chtít mluvit s administrátorem Davidem Drakem alias samuraj, zkuste to přes AIM Davidsamuraj , nebo mail napojlaskytrable@gmail.com. Pokusím se vám pomoci, pokud to bude v mých silách. Kdo by chtěl raději mluvit s Veronikou ohledně povídek, zkuste AIM Sevieveronika nebo mail sevie@centrum.cz. , nebo sevinka@gmail.com
Hlasujte v anketách. Pomáháte tím vytvářet stránky Nápoj lásky.
Máme nový článeček, Hydepark (v sekci Belial radí), pomocí něhož s vámi budeme moci komunikovat. Těšíme se na vaše názory.
.:: nápoj lásky ::.

Tento web je soukromou prezentací slashových povídek
David & Veronika

©2006
Přenašedlo

* Neúmyslný divák

Vydáno dne 02. 04. 2006 (24 přečtení)

Originální název: Unintentional Voyeur
http://www.icarus.slashcity.net/stories/unintentionalvoyeur.html
Autor: Icarus
Překlad:Veronika
Přístupnost: od 12 let
Páry: Frodo/Sam
Shrnutí. Patrně to nebyl nejlepší čas na návštěvu...


Bzučení cvrčků dominovalo hvězdné letní noci a skrz bránu pronikal zvenčí v jemných pauzách lenivý hlomoz jedoucího vozu. Tlustý poník zvedl hlavu a zaržál na návštěvníka, než se vrátil ke svému záměru zbavit dvorek trávy,. Postupoval po placatých kamenech, které tvořily klikatou cestičku, a ukusoval delší stébla, které mezi nimi vyrostly.
Cestička vedla do maličkého domečku s širokými okny, která zářila zlatavým svitem ohně. V něm bylo možné zahlédnout nábytek z leštěného dubu.
Za domem čněly ve dne do výše Bílé hory Gondoru, ale nyní splývaly s noční oblohou, nafialovělé skvrny, které zakrývaly hvězdy na severovýchodě.
Dům byl věnován Frodovi Pytlíkovi z Kraje samotným Králem Gondoru. Ano, skutečnému Devítiprstému Frodovi, Tomu, kdo nesl prsten, hrdinovi Války o prsten. Zdálo se to jako hubená odměna, vždyť to byl pouze jeho dočasný domov do doby královy korunovace a příjezdu jeho elfí nevěsty. Ale kdo znal hobity a Froda obzvláště, ten pochopil, že jsou mnohem šťastnější v malém domku daleko od hluku a velkoleposti města. Naštěstí pro Froda, král ho znal docela dobře.
Kroužek dýmu se vznášel mezi tichým návštěvníkem a teplým odleskem světla, zrcadlícím se na trávě. Poník hlučně a šťastně přežvykoval, naprosto spokojeně.
Zjevila se něčí silueta a přešla před širokým oknem, ne Frodo Pytlík, ale jiný hobit, s kulatou tváří a prostým úsměvem. Sam Křepelka. Jeho hnědozlaté kudrny trochu zářily v odlescích ohně. Neměl vestu, ale jednoduchou bílou košili, vroubenou na každém rameni černými kšandami. Shodil jednu z nich, ale pak si to rozmyslel a zase si ji natáhnul zpět. Zhoupnul se na patách zpět, očividně při hovoru s někým, kdo byl mimo dohled.
Černovlasá postava se světlou kůží vstoupila do rámu okna, oděná jen do chlupatého bílého ručníku kolem pasu. Klid, která ho obklopoval, ho označil okamžitě jako odlišného od ostatních hobitů, i kdyby někdo hned nepoznal Frodo Pytlíka, jenž byl neobyčejný. Obklopovala ho pára z koupele a jeho vlasy byly mokré, kudrny ležely přimáčknuté k jeho čelu. Přiblížil se ke smějícímu příteli a položil mu ruku na rameno.
Jejich konverzace, ať už to bylo cokoliv, ubíhala v tichosti. Potom Frodo rozpustile, v jednom rychlém momentu, stáhnul kšandu ze Samova ramene. Když po ní Sam chňapnul, Frodo odtáhl pryč druhou – načež se Sam přestal věnovat kšandám a udělal jedinou rozumnou věc: chytil za ručník a odhodil ho pryč.
Smějící se Frodo s nahým zadečkem proklouznul jako blesk do jiného pokoje, pravděpodobně ložnice. Zdejší osvětlením byl jemnější svit svíček a okno bylo nějak menší, sotva umožňovalo pohled na jeho tvář, když se zabořil hluboko do polštářů. Za okamžik byl ale úplně zakryt větším Samem, jehož kšandy mu teď visely u pasu. Potom hobiti sklouzli dokonce ještě hlouběji pod okenní rám, když se elegantní, bledé ruce šátraly kolem kšand a objaly Samův pas, zatímco stahovaly dolů jeho kalhoty. Košile s dlouhými cípy byla kompletně rozložena do změti bílé bavlny a opálené hobití kůže.
Proužek kouře plul vzduchem, když jejich návštěvník vzhlédl ke hvězdám. Hlavička jeho dýmky zasvítila, jak znova potáhnul, pak jemně potřásl otěžemi a pobídl svého poníka.
Gandal se rozhodnul, že je pěkná noc, zvoucí k pobytu venku a že bude nejlepší navštívit ty dva ráno.
Pousmál se a v duchu dodal: hodně pozdě ráno.



Prohlášení: Tato povídka nebyla sepsána za účelem zisku. Jsou v ní využity postavy a události, které jsou duševním vlastnictvím J. K. Rowlingové.

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Veronika | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

Srdce vždycky dokořán - VIII.kapitola
(2006-04-06 19:36:01)
Zlatodějové-IV. kapitola
(2006-04-07 21:32:25)
Nestalo se v sovinci - VIII.kapitola
(2006-04-08 19:49:52)
Vezmi plod krve vlkodlačí a vílí, leč pamatuj, že ....- IV. kapitola
(2006-04-08 20:04:31)
Srdce vždycky dokořán - IX.kapitola
(2006-04-11 19:38:17)

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS,Created by Alf

NAVRCHOLU.cz